Podběl lékařský - Tussilago farfara

Používané názvy:

Podbílek, úbytník, babuše, babuška, bylina vítězná, celník, devaterník, devětsil malý, devětsilek, chlapina, koňské kopyto, koňské kopyto menší, koňské kopyto obecné, lepušice, líčko, líčko panny Marie, lopušice, májí, májík, mateří líčko, malý lopuch, obecné kopyto, oko konšelské, oko Kristovo, panenky Marie líčko, podbělice, podbíl, podbiol, podhoráz, podkova, podkovka, svalník, syn před otcem, zaječí lupen.

Popis rostliny:

Podběl je vytrvalá bylina s podzemním plazivým šupinatým oddenkem. Podzemní výběžky oddenku dosahují nezřídka délky přes 1 metr. Květonosná lodyha je 5 až 15 cm dlouhá, za plodu se protahuje až na 30 cm. Lodyha je přímá, tenká, porostlá šupinovitými listy a je zakončena jediným úborem. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, uspořádané v přízemní růžici a vyvíjejí se zpravidla až po odkvětu. Čepel je okrouhlá, široce vejčitá až srdčitá, mělce dlanitě laločnatá a na okraji oddáleně zubatá. Listy jsou v mládí oboustranně bíle plstnaté, na líci později olysávající. Úbory jsou zlatožluté, v průměru 2-3 cm široké, složené ze středových trubkovitých květů a hojných okrajových jazykovitých květů s plochou ligulou. Plodem je válcovitá 3-5 mm dlouhá nažka s chmýrem. Podběl kvete od března do dubna, v horských oblastech až do srpna.

Historie + Výskyt:

Používal se již ve starém Řecku a Římě.
Podběl lékařský je rozšířen v celé Evropě, v horách severní Afriky, v Asii jeho areál sahá přes Sibiř po Dálný východ a přes Kavkaz a Írán po Indii. Jako zavlečený druh se vyskytuje i v Severní Americe.

Pěstování:

Semena rostliny mají úžasnou schopnost klíčení. K tomu dochází v několika hodinách po zasazení a z každého kousku kořene vyroste samostatná bylinka. Při cíleném pěstování je vhodné vysévat rostlinu v létě do vlhké půdy nebo na podzim používat dělení rostlin či řízkování. Sázíme na místa vystavená po většinu dne slunci.

Sběr:

Květní úbory se sbírají časně na jaře na počátku rozkvětu, otrháváním nebo pomocí hřebene. Překvětlé úbory se musí odstranit. Od konce května až do konce června se sbírají zdravé, rzí nenapadené listy, a to nejlépe bez řapíků, které špatně schnou.

Účinné látky:

Květy obsahují flavonoidy, žlutá barviva xanthofyly, dále sliz, glykosidové hořčiny, třísloviny a malé množství silice. V listech je obsažen především sliz, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, cholin, cukry a polysacharid inulin. Z minerálních látek je významný především zinek a draslík. V listu i květu byl zjištěn obsah nežádoucích látek ze skupiny pyrolizidinových alkaloidů.

Gastronomie:

V gastronomii se využívají zejména listy bohaté na vitamín C, vhodné na polévky i na jarní saláty.

Babské rady:

Podběl je nepostradatelnou bylinkou pro výrobu bylinných čajových směsí.

Využití:

Gastronomie, farmacie, lidové léčitelství, kosmetický průmysl, magie

Skladování sušením:

Úbory i listy se suší ve stínu na suchém a dobře větraném místě. Při umělém sušení nemá teplota přestoupit 40°C.

Škapulíř:

Podběl lékařský se již v antickém Řecku a Římě podával v jeho tradiční a nejběžnější indikaci; na potíže dýchací soustavy. Plinius podával list podběle jako náhražku tabáku při asthmatických obtížích, při onemocnění průdušek a kašli. Podběl byl navíc v tehdejší době zavěšen nad vchodem apatykářů a lékařů, byl to jejich symbol.

Lidové moudro:

Dodnes se udrželo chápání podběle lékařského za tradičního lidového posla jara. Dodnes má podběl spirituální význam a mnoho lidí jej používá k magickým účelům.

Magické použití:

Láska, vize.

Podběl může být využit pro zlepšení jasnovidectví, a to ve formě čaje nebo kadidla a vína. Má soustřeďující a zjitřující vlastnosti, takže umožňuje lepší zachycení předávaných poselství a využívání vlastní intuice. Používá se také pro přičarování lásky a znovunastolení míru. Na svátek Ostara pijte podbělové víno jako rituální nápoj. Podběl se přidává do milostných amuletů, má přinášet mír a klid. Kouření listů vyvolává vize.

Omezení:

Kvůli obsahu pyrolizidinových alkaloidů v květech podbělu lékařského se nedoporučuje dlouhodobé užívání.