Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací |
Přijmout všechny cookies Personalizovat |
Přijmout zvolené cookies |
Žádné produkty
Další názvy:
Bazalička, bazalika, bazilika, německý pepř, parfém lásky nebo voňavý hřebíček.
Popis rostliny:
20-40 cmvysoká jednoletá bylina, s lysou lodyhou. Lodyha je větvená, se stopkatými, vstřícnými, vejčitými až podlouhlými listy, ve vyšších partiích zastřihovaně zubatými okraji. Horní listy přecházejí v malé, červenavé listeny. Má bílé květy, poměrně velké. Jsou opylovány hmyzem. Plody jsou čtyři černohnědé tvrdky. Možnost záměny bazalky pravé je velmi malá, protože bazalka se od podobných rostlin stejné čeledi liší specifickou vůní. Vyžaduje vlhkou, výživnou půdu a přímé slunce. Lze ji rozmnožit semeny nebo řízkováním nekvetoucích postranních výhonů.
Výskyt:
Pěstována je jako okrasná rostlina do okenních truhlíků, kde je kromě vůně vítána i její schopnost odpuzovat mouchy. Protože je to teplomilná letnička, vyséváme ji v březnu až dubnu do truhlíku.
Účinné látky:
Bazalka obsahuje hlavně silice (až 1,5 %) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem) a linaloolem a přibližně 5 % tříslovin, dále flavonoidy, glykosidy, éterické oleje s eugenolem a ocimem, bazalkový kafr, tanin, cinoel a jiné látky
Magická úroveň:
Láska, exorcismus, bohatství, levitace, ochrana.
Živel: Oheň
Planeta: Mars
Polariata: Mužská
Božstvo: Erzuline, Višnu, Kršna, Lakšmí
Použití v magii:
Historie:
Slovo bazalka pochází z řeckého basileus, což znamená „král“. Někteří lidé prý věří, že rostla na místě, kde svatý Konstantin a Svatá Helena nalezli svatý kříž. Po určité období však byla považována za ďábelskou bylinu, protože její název byl zaměněn za latinské basiliscus, bazilišek.
Kontraindikace :
Bazalka se nedoporučuje užívat v těhotenství a době kojení, také není vhodná užívat do 12 let dítěte.
Další názvy:
Bezinky, hulák, psí bez, smradlavý bez, kozičky bzí, černá bzinka, habzina, jidášovy uši, kašička, kozíček, psounský bez, pukač, smradlavka, zebrový květ, hural, smradinky, kosmatice (bezový květ), smrdibez, chebzí, bzejna, hural, kozičky, smradinky, kašička
Popis rostliny:
7 až 10 metrů vysoký keř, který kvete v červnu až červenci, a to v bohatých soukvětích. Květy mají žlutobílou barvu, která přechází až do odstínu slonové kosti. V době květu kolem sebe Bezinka šíří specifické a velmi silné aroma. Plody bezu jsou malé, černé, kulaté, lesklé peckovice. Začínají dozrávat koncem srpna.
Výskyt:
Bez černý se vyskytuje v naší přírodě od pradávna. Řadí se mezi původní Evropské rostliny. Vyskytuje se i v Asii a to v oblasti od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře.
Roste na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích, na mezích, u cest a na rumištích. V přírodě roste volně na světlých i polo stinných místech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách.
Účinné látky:
Květy: glykosidy sambunigrin, rutin, bioflavonoidy, antokyany, cholin, éterické oleje, taniny, tříslovinu, slizovité látky, omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.
Plody: glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin organické kyseliny, cukr
Magická úroveň:
Exorcismus, ochrana, léčebné účinky, úspěch, ochrana spánku, kuráž, psych. síla, odvaha, finanční zisk, paranormální schopnosti
Živel: Voda
Planeta: Venuše
Polariata: Ženská
Božstvo: Venuše, Holda, Hulda, Nymfy.
Použití v magii:
Historie:
Nevěstě by se měla darovat bezová sazenice, aby si ji mohla vysadit k novému příbytku. Bez Slované chápali jako svůj posvátný strom.
Kontraindikace :
Plody černého bezu by se neměli používat pokud neprojdou tepelnou úpravou.
Další názvy:
Bereza, betonička, betouška, březka, břest, březa, březička, březina, bříza bílá, bříza bradavičnatá, břízka, bukvice brutnatá, bukvice černá, deruzda nebo panenka
Popis rostliny:
Strom či keř různého vzrůstu, od plazivých keřů v subarktické oblasti až po vysoké stromy mírného pásma. Kůra, které se říká borka, bývá v mládí hladká, čím je strom starší tím má více popraskané kůry. U většiny druhů bývá kůra světlá až bělavá nebo bílá, u některých druhů i tmavá, hnědá až hnědočerná. Květenstvím jehnědy. Plody jsou okřídlené nažky s jedním semenem. Bříza je typická velmi malými větvičkami a vysokým vzrůstem.
Výskyt:
Typickým stanovištěm pro břízu bělokorou jsou světlé polohy, ve stínu trpí. Jako jeden z našich nejtypičtějších pionýrů obsazuje narušené půdy antropogenní činností (např. skrývky a výsypky), nebo paseky a požářiště, prostě všude tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Osidluje i suché stanoviště s propustnou půdou, ale lze ji najít obecně, a to i na méně příznivých stanovištích, jako jsou rašeliniště a mokřady.
Účinné látky:
Bílý pigment kůry obsahuje triterpenický pentacyklický steroidní alkohol betulin s antiflogistickými vlastnostmi. Dále obsahuje účinné látky hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, vitamín C a saponiny
Magická úroveň:
Ochrana, exorcismus, očištění.
Živel: Voda
Planeta: Venuše
Polarita: Ženská
Svátek: Beltane
Božstvo: Thor
Použití v magii:
Historie:
Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí. Bříza je také národním stromem Ruska a New Hampshire.
Kontraindikace :
Nedoporučuje se při otocích spojených s nedostatečností srdce a ledvin.
Další názvy:
Bodlák pcháč, Ostropestřec
Popis rostliny:
Bodlák je jednoletá nebo dvouletá rostlina, zřídka trvalka. Výška bodláku je od 30 do 200 cm, za příhodných podmínek i více. Lodyha vyrůstající z dlouhého kořene je vzpřímená, rýhovaná, pavučinatě chlupatá nebo ostnitě křídlatá, ve vrcholové části rozvětvená. Listy jsou dvou druhů, jedny tvoří listovou růžici a druhé ve spirále obrůstají lodyhu. Listy v růžici mají řapíky, listy na lodyze jsou přisedlé. Jejich čepele jsou eliptické až podlouhlé, vejčité, peřenolaločné až peřenosečné, jednou nebo dvakrát zpeřené. Jsou šedě plstnaté nebo lysé. Laločné úkrojky listů jsou ostnatě zubaté, vrcholové listy lodyh bývají celistvé s ostnatými zuby na okraji. Plodem jsou vejčité, slabě zploštělé, lysé, hladké nebo žebrované nažky. Nažky nemají chmýr, jsou to jen jednoduché, zoubkované, drsné chlupy srostlé dole do kroužku; jeden z vizuálních znaků rodu bodlák odlišující ho od podobného rodu pcháč.
Výskyt:
Bodlák je původní Evropskou rostlinou vyskytující se v mírném a částečně i subtropickém pásu Asie až po Mongolsko, Čínu a Dálný východ a ve středomořské oblasti Afriky. Odtud se rozšířil do Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland, kde je považován za invazní rostlinu. Preferuje lehké hlinitopísčité půdy s dostupnou vláhou a dostatkem dusíků, roste na slunném i stinném stanovišti. Nejčastěji vyrůstá na zanedbaných loukách, pasekách, okrajích cest, lužních lesů, příkopů a na březích vodních toků a jezer.
Účinné látky:
Polysacharid inulin, flavonolignany, aminokyseliny, silice, hořčiny, glykosidů, pryskyřice, vitamin C, alkaloidy, třísloviny, flavonoidy
Magická úroveň:
Fyzická síla, ochrana, zrušení kouzel, exorcismus, léčení
Živel: Oheň
Planeta: Mars
Polarita: Mužský
Božstvo: Bakchus, Vesta, Pan, Priápos, Thor
Použití v magii:
Historie:
Čarodějové v Anglii si pečlivě vybírali nejlepší a nejurostlejší rostliny, z nichž poté vyráběli cestovní či kouzelné hole.
Kontraindikace :
Mléko z bodláku může mít negativní vliv na krevní srážlivost. Ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Bodlák se nemá rád s některými léky k léčbě deprese.