Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací |
Přijmout všechny cookies Personalizovat |
Přijmout zvolené cookies |
Žádné produkty
andělský kořen, anjelička, litvor, děhyl, andělička, andělka, angelika, anjelika, děhel, děhel lékařský, jakoklika, janoklika, kořen sv. ducha, koření sv. ducha, koření svatodušní, litvor, svatý kořen, tráva andělů, vybolen.
Andělika má řepovitý oddenek s hnědými kořeny. Stonek dorůstá výšky až 250 cm. Drobné květy mají zelenavě bílou nažloutlou nebo narůžovělou pětičetnou korunou. Kvete od července do poloviny srpna. Nejlépe se jí daří v teplých humózních půdách. Plody přináší jen jednou, pak odumírá.
Původní areál výskytu zahrnoval severovýchodní části Evropy, Skandinávii, Island, Grónsko - původní areál sahá zhruba od východního Německa po Ural. Do střední Evropy, kde zdomácněla, se dostala ze Skandinávie ve 14. století.
Ve volné přírodě se s ní setkáte v podhůří zejména v teplých humózních půdách. Vyskytuje se v ostatních pohořích i v nížinách, zejména u řek, u lesních potoků, na vlhkých loukách.
Na záhonu spotřebuje poměrně hodně místa a požaduje hlubší zem s dostatkem vláhy, protože kořeny tlustší než centimetr a vhodné ke sběru vedou až do půlmetrové hloubky.
Sbíráme mladé listy a stonky do kuchyně. V září a říjnu druhého roku sbíráme kořen, který hned omyjeme, silnější podélně rozkrojíme a ve stínu usušíme.
Obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, cukry a jiné látky.
Jako koření se nejčastěji používají zralá semena. Řapíky a listy se mohou používat jak čerstvé, tak i vařené. Jako koření se přidávají do polévek, omáček a salátů. Mladé lodyhy, nakrájené na kolečka a nasycené horkým cukrovým sirupem, jsou chutnou ozdobou dortů.
Andělika se přidává do bylinkových koupelí. Andělika čínská dosahuje v Asii téměř stejné popularity jako žen-šen, když jde o posílení ženského reprodukčního ústrojí.
Gastronomie, lidové léčitelství, farmacie.
Starší kořeny černají a rozpadají se. Kořen ve stínu usušíme. Sušíme-li uměle, nesmí teplota vzduchu překročit 35° C. Musíme zabránit, aby bylina zvlhla, protože pak bývá napadena hmyzem. Listy se trhají v květnu nebo červnu, plody od června do srpna, usušíme je, vydrolíme a vytřídíme.
Andělika lékařská je významnou léčivou rostlinou používanou již od středověku. Ve středověku byl kořen užíván jako zvláště dobrý prostředek k odstraňování jedu z lidského těla.
Anděliku pěstovali už středověcí mniši v klášterních zahradách jako lék proti moru. Středověké herbáře píši, že andělika dostala své pojmenování podle archanděla Michaela – archangelost pochází z řečtiny a znamená archanděl – neboť stejně jako on chránila před zlem. I lidově anděliku nazýváme „rostlina andělů“.
Ochrana, léčení, obranná magie, podpora magické síly, podpora síly vůle, očista, vyhnání zlých duchů, proti negativní energii.
Anděliku není vhodné užívat dlouhodobě, ani nadmíru.