V Březnu kdy sluneční paprsky začínají sílit, se ze zimního spánku probouzí první jarní bylinky. A tím se samozřejmě ze zimního spánku probouzejí bylináři „sběrači“. Naše babičky říkávaly, že právě ony první jarní byliny mají tu největší sílu. Pojďme si říct o nejznámějších z nich stará moudra i to jak je použít v kuchyni.

Květ sbíráme z Podbělu lékařského, Fialky-violky vonné, Petrklíče, Sedmikrásky, Plicníku lékařského

Podběl lékařský

Květy podbělu se používají jak čerstvé, tak i sušené. Sbírají se za sucha jen vršky květů bez stopek. Suší buď ve stínu, v jedné vrstvě, nebo v sušičce při teplotě třicet pět až čtyřicet stupňů. Usušené květy uchovávejte v papírových sáčcích na temném místě.

Používal se již ve starém Řecku a Římě.

Mladé listy podbělu mají své uplatnění také ve zdravé kuchyni jako součást čerstvých salátů, pro přípravu krémové polévky, pyré, ale nechá se do nich zabalit i mleté maso.

Bavorský bramborový salát s podbělem

Suroviny:

• 4 velké brambory
• 1 až 2 červené cibule
• 50 gramů podbělu
• 1 lžíce vinného nebo jablečného octa
• 1 kávová lžička hrubé hořčice
• sůl a pepř dle chuti

Příprava:

• Brambory uvařte ve slupce a nechte vychladnout.
• Následně je oloupejte a nakrájejte na plátky.
• Cibuli oloupejte a nakrájejte na velmi tenká kolečka.
• Ocet promíchejte s hořčicí, solí a pepřem a nalijte na brambory s cibulí. Opatrně salát promíchejte, aby se brambory obalily zálivkou, ale nerozpadly na kaši.
• Nechte alespoň hodinu odležet, nejlépe v lednici.
• Těsně před podáváním ozdobte salát květy podbělu.
• Jemné vláčné brambory příjemně kontrastují s pevnými květenstvími podbělu.

Fialka-violka vonná

Sbíráme nejen květy ale celou rostlinu v době květu na přelomu března a dubna. Nať sušíme přirozeným teplem ve vzdušné a suché místnosti na sušících platech nebo umělým teplem při maximální teplotě 35°C.
Usušený oddenek i nať skladujeme v tmavé a vzduchotěsné nádobě

Psali o ní už Dioskorides a Plinius st., v jejich dobách se doporučovalo přivonět k ní při bolestech hlavy.

Fialkový olej

Suroviny:

• 1/4 litru mandlového oleje
• uzavíratelná skleněná nádoba (ideálně z tmavého skla)
• silonová punčocha
• hrst fialek trhaných ideálně ráno, neměly by být mokré

Příprava:

• Po ránu se vydáme na plně rozkvetlé fialky v době jejich největší vůně
• Necháme je oschnout
• Oschlé fialky (1 hrst) zalijeme 1/4 mandlového oleje a necháme celé 3 dny louhovat v uzavřené lahvičce ideálně z tmavého skla (pozor, aby Vám fialky nenahnily, je potřeba, aby byly celé ponořené v oleji)
• Po 3 dnech fialky scedíme a přes silonovou punčochu z květů vymačkáme všechny vonné silice
• Vonný olej skladujeme v temnu, chladu. Do několika dní spotřebujeme

Petrklíč

Stonek s květem se sbírá brzo po poledni na počátku květu. Květ je možné sušit na slunci.
V lidových pověrách se hovoří o tom, že na místě, kde sv. Petr odložil klíče, vyrostla prvosenka. Proto dostala pojmenování petrklíč. Tento název se přenesl i do českého, německého a francouzského jazyka.
Květy lze přidávat do jídla jako barvivo. V mnoha pokrmech se při vaření rozpadnou. Mladé listy se připravují jako jarní salát, případně se vaří jako kapusta.

Bonbony z květů:

• Necháme nasáknout cca 100 g květů prvosenky v malém množství vody. Takto přivedeme k varu.
• Postupně přidáváme cukr, dokud nedojde ke zkaramelizování a zbude hustá kaše.
• Pak necháme vše vychladnout a lžičkou si "bereme" jednotlivé bonbony.

Sedmikráska

Sbíráme celou nať nebo málo rozkvetlé květy s krátkou stopkou. Květy sušíme ve vrstvě do 2 cm přirozeným teplem ve vzdušné a suché místnosti. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 35°C. Dobře usušené květy mají původní barvu, ostrou chuť a příjemnou vůni. Nať i květy skladujeme ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhly.

Vědecké pojmenování sedmikrásky vzniklo z latinského bellus – pěkný a perennis – trvající, což vyjadřuje její krásu a dlouhé období květu. Jako univerzální lék se objevuje sedmikráska až ve středověku. Květy sedmikrásky jsou bohatým zdrojem nektaru pro včely, sušené je můžeme přidávat do vonných směsí.

Sedmikrásková omeleta

Suroviny:

• hrst květů sedmikrásek
• 2 vejce
• 2 lžíce hladké mouky
• 2 lžíce mléka
• Sýr
• Sůl
• tuk na smažení

Příprava:

• Vejce rozšleháte s mlékem, solí a moukou.
• Těsto nalijte na pánev a těsně před jeho ztuhnutím posypte nasekanými lístky.

Plicník

Sbíráme celou kvetoucí nať nebo pouze listy seřezáváním u země. Dbáme na to, abychom nasbíranou rostlinu nepomačkali, a dáme ji co nejdříve sušit. Plicník sušíme přirozeným teplem ve vzdušné, teplé a suché místnosti na sušících platech nebo teplem umělým při maximální teplotě 40°C. Při sušení ho můžeme obracet. Při pomalém sušení plicník zčerná. Dobře usušená rostlina  má světlezelenou barvu, je bez zápachu a má poněkud slizovitou chuť. Plicník uchováváme ve vzduchotěsných sklenicích na tmavém a suchém místě.

Latinský název plicníku pulmeo znamená v překladu plíce a vychází z hlavního uplatnění plícníku k léčbě zánětu plic a dalších dýchacích potíží. V 19. století užívali odvar z plícníku jako vynikající prostředek proti souchotinám. Podle barvy květů umíme posoudit, jak dlouho už rostlina kvete. Na začátku jsou květy plícníku červené, postupně se mění na modrofialové.

Jarní nádivka z kopřiv a plicníku:

• Na kostičky nakrájené rohlíky se nechají nasáknout v mléce promíchaném s vaječnými žloutky, poté se k nim přidá slanina či uzené maso nakrájené na kostičky a rozehřáté máslo.
  
  Lístky kopřivy se chvilku povaří a přendají do studené vody, ve které se nechají chvíli odstát. Spolu s najemno nasekanými lístky plicníku se poté přidají do předchozí směsi, která se dochutí muškátovým květem, solí a pepřem.
  
  Z vaječných bílků se ušlehá sníh, který se opatrně do směsi vmíchá. Směs se přelije do vymazané formy a upeče dozlatova.