Rulík zlomocný Rulík zlomocný jedovaté bylinky herbář

Celá rostlina je prudce jedovatá vzhledem k vysokému obsahu tropanových alkaloidů (kořen až 1,5 %, listy 0,3 až 1,2 %, semena asi 0,8 %), z nichž rozhodující podíl tvoří L-hyoscyamin (až 70 % všech alkaloidů). Tyto alkaloidy působí na nervový systém jako parasympatolytikum tím, že tlumí všechny muskarinové účinky acetylcholinu; utlumují srdeční činnost a způsobují zastavení dechu.
Člověk se může otrávit jednak přímou konzumací plodů, nebo přes kozí mléko či kozí maso, pokud koza tuto rostlinu sežere. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už 3 bobule(!), u dospělého asi 10.
Jako protijed (antidotum) se užívá fyzostigmin nebo pilokarpin.

Po požití je nutný okamžitý výplach žaludku velkým množstvím vody s aktivním uhlím, nebo alespoň ihned podat hodně slanou vodu k vyvolání zvracení. Dále se snažit o zmírnění teploty studenými zábaly. V excitační fázi diazepam (5 mg) či chlorpromazin. V případě hlubokého komatu je nutné umělé dýchání, aby se zabránilo vzniku respirační paralýzy. Jako specifické antidotum se používá fysostigmin (i.v. 1-2 mg), jehož podání se ve vážných případech opakuje po 30-60 minutách.

Hlavní příznaky otravy jsou:

•    rozšířené zorničky
•    vyschlé sliznice
•    zčervenání obličeje, suchá teplá pleť
•    zrychlený tep

Lidové názvy:

Beladona, beladonka, blázníček, bláznivá třešnička, bláznivý lilek, černé divoké třešně, černé višně, čertova třešeň, čertova třešnička, čertův blázníček, hadí hrozinky, hadí třešeň, jahody čarodějnic, krasavice, krásná dáma, lesní lulok, lilek, lilek bláznivý, lilek pošetilý, lilek větší, lilík, lolek, lulák, lulčí, lulek, lulík, mandragule, nadragule, němnice, psí třešeň, psinky, zrozpuka, šalamom, šalamoun, toten, vlčí jahoda, vlčí jahodník, vlčí oko, vlčí třešně, vraní oko, zlá jahoda, zlatá kráska

Popis rostliny:

Rulík zlomocný je statná 50–180 cm vysoká žlaznatě pýřitá bylina s tlustou přímou a větvenou lodyhou. Listy jsou střídavé (v květenství zdánlivě vstřícné) a různě velké, kopinatě vejčité až elipsovité, celokrajné, na bázi klínovitě zúžené, pýřité.
Kvete od června do srpna. Květy jsou nicí, zdánlivě úžlabní, jednotlivé, stopkaté, pětičetné, koruny trubkovitě zvonkovité (až 3 cm dlouhá), zvenčí hnědofialové, zevnitř lysé, hnědofialové, žlutošedé až žluté, načervenale mramorované. Cípy koruny jsou ohnuté.
Plodem je černá kulovitá bobule (14–18 mm v průměru) vyrůstající ze hvězdicovitě rozloženého kalichu. Zprvu chutná sladce, pak však dostává odpornou hořkou příchuť.

Výskyt:

Roste roztroušeně na pasekách a okrajích lesů od pahorkatin do podhůří. Obecně preferuje pohostinné vlhké půdy zásaditého až slabě kyselého charakteru.

Účinné látky:

Z významných organických sloučenin rostlina obsahuje různé tropanové alkaloidy a glykosidy.
Alkaloidy: L-hyoscyamin, atropin - vzniká v sušené droze racemizací L-hyoscyaminu, skopolamin,
apoatropin, belladonin.
Glykosidy: methylaeskulin

Magické použití:

Astrální projekce.
Je silným fluidickým kondenzátorem a přidával se do čarodějnických mastí připravovaných pro lety na sabat. V malých dávkách usnadňuje vidění „druhým zrakem", musí být však dávkován velmi opatrně.