Semínka: Kerblík setý Commun

Základní údaje pro pěstování Kerblíku setého ze semínek:

Výsev: duben až květen

Sezóna: květen až červen

Sezóna a výsev při pěstování doma: celoročně

Délka života: dvouletá

Náročnost: nenáročná

Specifikace: bylinka

Umístění: slunné místo

Škůdci: minimálně

Sklízíme: nať

Výška: až 30cm

Barva listu: zelená

Barva květu: bílá, růžová

Množení: semínka

Původ rostliny: Kavkaz

Pěstování:

Kerblík vyséváme přímo na vlhčí polostinné stanoviště, protože na slunci ztrácí svou typickou barvu a chuť. Na slunci navíc velmi rychle vybíhá do květu. Kerblík je vhodný i k pěstování v květnících či v zimě ve skleníku. Výsev můžeme v průběhu roku několikrát opakovat. Úrodu zvýšíte postupným odřezáváním stvolů. Jakmile rostlina odkvete, zasychá.

Sběr a skladování:

Nať sklízíme 5 až 6 týdnů po výsevu. Nať je možné sušit, mrazit nebo nakládat do octa. Sušením listů se vůně velmi rychle ztrácí, proto je nejvhodnější k přímé konzumaci.

Používané názvy:

Kerblík setý, Stokláska, třebule

Popis rostliny:

Jednoleté až vytrvalé, chlupaté nebo lysé byliny s hranatými či rýhovanými, dutými lodyhami vyrůstajícími z tenkého, vřetenovitého kořene. Jemné listy s pochvami jsou v obrysu trojúhelníkovité, bývají dvou až třínásobně zpeřené a jednotlivé úzké segmenty mají obvykle zubaté.

Historie + Výskyt:

Pochází z jižní Evropy a Malé a Jihozápadní Asie, do zbytku Evropy a na sever Afriky se pravděpodobně rozšířil s rozmachem římské říše. Později byl zavezen i do Severní Ameriky.

Co se sklízí: listy

Využití:

Kosmetický průmysl, gastronomie, farmacie, lidové léčitelství

Účinné látky:

Kerblík obsahuje velké množství vitaminu C, z minerálních látek železo a hořčík, dále flavonoidy, glykosidy, éterické oleje a další zdraví prospěšné látky.

Schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU:

Kerblík setý podporuje:

•    Normální trávení

Babské rady čili Škapulíř:

Ze sušených listů se vaří bylinný čaj, který chutná po anýzu a lékořici. Pro potravinářské účely se listy sklízejí ještě před květem, rostliny je možno i přirychlovat. Jiné druhy, např. kerblík lesní, se jako apofyt šíří v krajině podél cest i vodních toků a stává se významným plevelným druhem, navíc je značně odolný vůči herbicidům.

Recepty:

Kerblíková polévka

Suroviny:

200 g brambor

1,5 l vývaru

sklenka smetany

žloutek

sůl

muškátový oříšek

hrnek pokrájeného kerblíku

1 lžíce pažitky

1 lžíce petrželky

1 lžička citronové šťávy

Postup přípravy:

Oloupané brambory nakrájíme na drobné kostičky a uvaříme ve vývaru doměkka. Podle potřeby osolíme a přidáme špetku strouhaného muškátového oříšku.

Povaříme, stáhneme ze sporáku.

Přilijeme smetanu s rozkvedlaným žloutkem, promícháme a vsypeme jemně nakrájené bylinky.

Dochutíme citronovou šťávou a podáváme.

Lidové moudro:

U našich předků to byla velmi oblíbená postní bylinka, která se konzumovala na zelený čtvrtek. Přidávala se do tvarohových koláčů a už i Magdalena Dobromila Rettigová má ve své kuchařce zmínku o své vyhlášené kerblíkové studené omáčce, kterou měla ráda k vařenému hovězímu masu.