Vlaštovičník větší nať

Vlaštovičník větší - Chelidonium majus 

Používané názvy:

Laštovičník, krvavník, krvavníček, krvavý stareček, hadí mlíčí, bradavičník, nebeský dar, mlíč, celidon, bělmové kořeny

Popis rostliny:

Vytrvalá jedovatá bylina z čeledi makovitých, až 100 cm vysoká, s věnčitou plstnatou lodyhou a střídavými, na rubu mírně chlupatými listy. Žluté květy, sestavené v okolíky jsou dlouze stopkaté, plodem je jednopouzdrá šešule. Všechny části rostliny roní při zlomení oranžově zbarvenou mléčnou tekutinu. S rostlinou je nutno pro její jedovatost zacházet velmi opatrně.

Historie + Výskyt:

Pochází z Evropy, ze Středomoří. Je také široce rozšířený v Severní Americe, kam byl přivezen osadníky pro své účinky před rokem 1672. Vyskytuje se po celé Evropě a mírném pásmu Asie. Zavlečen byl i do Severní Ameriky. U nás roste hojně na stinných vlhkých místech v křovinách, na zahradách, rumištích a u lidských obydlí.

Řecky „chelidónion" od chelidón = vlaštovka, snad odtud, že rozkvétá s příchodem vlaštovek. Ale Plinius sděluje pověst o báječné moci, již dobře znají vlaštovky a ošetřují šťávou mláďatům oči. I kdyby jim je někdo jehlou vypíchal, vlaštovičník jim zrak vrátí. A tím byla dána indikace pro ušní choroby, udržovaná dlouho do středověku i dále. Těžko si představíme leptavou šťávu, která vskutku s úspěchem odstraňuje bradavice, na choulostivé oko. Ve středověku nabyl vlaštovičník nové slávy ze zcela jiného důvodu. Alchymisté si vyložili jméno chelidonium jako coeli donum = dar nebes, a věřili, že šťáva obsahuje čtyři živly a že jim pomůže nalézt kámen mudrců.

Co se sklízí: nať

Nať se sbírá na počátku květu, nejlépe v rukavicích. Nepoužije-li se po sběru čerstvá rostlina, je třeba ji rychle sušit při teplotě do 40°, aby se předešlo fermentativním pochodům. Droga omamně zapáchá a chutná palčivě hořce. Při skladování snadno plesniví. Při sběru vlaštovičníkové natě je třeba být na pozoru, aby nedošlo k potřísnění kůže a oděvu šťávou, poněvadž ta zanechává obtížně odstranitelné hnědé skvrny.

Využití:

Farmacie, lidové léčitelství, mystické užití

Schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU:

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) podporuje:

• normální činnost jater - pročištění
• antioxidant

Použití: na výrobu tinktury, masti a čerstvé šťávy (nutno ředit s vodou), na přípravu čaje - nejlépe i s jinými bylinami

Kontraindikace: těhotné a kojící ženy, použití kozultujte s lékařem

Účinné látky:

Alkaloidy, chelidonin, berberin, chelerythrin, sanguinarin, protopin, alfa-alookryptin, flavonoidy, silice, aminy, enzymy, kyselina citronová, kyselina jablečná, kyselina chelidonová.

Poznámky k účinným látkám: Alkaloidy -  chelidonin, berberin, chelerythrin, sanguinarin, protopin, alfa-alookryptin, Obsah alkaloidů v nati volně rostoucích rostlin kolísá od 0,175 do 1,185%, u rostlin pěstovaných od 0,370 do 0,845%. V kořenech je obsah vyšší (0,5-3%). V současné době je známo cca 20 alkaloidů. Ty se svou strukturou blíží alkaloidům opiovým. Jsou tzv. isochinolinového typu. Působí baktericidně a cytostaticky.

Babské rady čili Škapulíř:

Čerstvou šťávou se s velmi dobrým výsledkem odedávna potírají a odstraňují bradavice.

Bylina vlaštovičník je krajně jedovatá! Proto je nutné být při užívání krajně opatrný a užívat ho v malých dávkách s dalšími bylinami.Může způsobit silné podráždění a zánět trávicího traktu a také snížit tlak v artériích. Při předávkování nebo otravě vlaštovičníkem se projevují tyto symptomy: silná žízeň, bolení hlavy, žaludku, nevolnost, zvracení, dávení, průjem, točení hlavy, v těžkých případech také ztráta vědomí nebo halucinace. Je to způsobeno velkým množstvím alkaloidů v rostlině.

Vlaštovičník se nesmí používat: u dětí, těhotných a kojících žen. Mladému organizmu může způsobit nenapravitelné škody!
Nesmí ho používat epileptici (může vyvolat záchvat), při psychických chorobách, zvláště ne při psychóze.
Dále je zakázán astmatikům, při stenokardii, srdeční nedostatečnosti, a při různých neurologických nemocech. Při užívání šťávy na kůži nesmí přijít do podrážděných míst, může způsobit silný zánět.
Při vnitřním použití se může objevit zácpa nebo disbakterióza, protože šťáva z vlaštovičníku může ničit mikrofóru střeva. Proti tomu je starý recept: ohřát mléko aby mělo tělesnou teplotu, rozpustit v něm kousek másla a udělat klyzma (300ml mléka a 30g másla)
dělá se dvakrát denně (po dva až tři týdny)-podle potřeby. Při aplikaci klyzmatu člověk leží mírně hlavou níž, než má žaludek

Čaj (nálev)z Vlaštovičníku:

1/2 lžičky řezané natě na 1/4 l vody. Přelijeme vařící vodou a necháme 15 minut. Doporučuje se užívat 2 šálky denně

Šťáva z vlaštovičníku

Čerstvá stébla s květy délky 15 cm, umeleme v mlýnku na maso , vytlačíme šťávu (pozn.překl.: v gáze, nebo použijeme odšťavovač) a dáme na tři dni do ledničky, pak se přecedí přes gázu a nalít do čisté sklenice, kterou zakryjeme víčkem s dírkami (kvůli odvedení plynů) a necháme kvasit (fermentovat). Asi za tři týdny přestane kvasit. Skladuje se v ledničce až do další sezóny (je to zásoba na zimu).

Recepty:

Lidové moudro:

Léčivé vlastnosti vlaštovičníku byly známy už v dobách antických. Zmiňoval ho například ve svých spisech Theofrastos, ale autorů, kteří si všimli, že nejde jen tak o nějaký obyčejný plevel bylo mnohem více. Stejně tak ve středověku lidé využívali již starověké moudro (zmiňuje ho například u nás velmi dobře známý Mattioli), ale také se vydali mírně mylnou cestou v dobách, kdy kralovalo učení o signaturách. Tehdy se tuto bylinku využívalo k léčení žloutenky a jater. Ve dvacátém století byla dokonce tato rostlina pěstována, ale postupně se od toho začalo upouštět, když se zjistilo, že kromě pozitivních efektů, jsou zde i ty negativní.

Vlaštovičník chrání toho, kdo jej nosí u sebe, proti nastraženým léčkám.

Skladujte v suchu, v nejlépe ve skleněné vzduchotěsné nádobě na temném místě

Neobsahuje žádné alergeny. Ale bylinky sami mohou být alergeny. Pokud jste na nějakou bylinku či její část přecitlivělí nebo dokonce alergičtí, nepoužívejte jí.

Alergeny dle nařízení Evropské unie 1169/2011EU, čl.44, odst. 1 a) o poskytování informací o potravinách

Výrobek neobsahuje alergenní látky a ani při jeho výrobě nebyly použity produkty, které by obsahovaly tyto alergeny: lepek, korýši, vejce, ryby, arašídy, sója, mléko, skořápkové plody, celer, hořčice, sezam, oxid siřičitý a siřičitany, vlčí bob a měkkýši

Léčivé účinky:

Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady evropského společenství č. 1924/2006 nemůžeme jako prodejci u tohoto produktu uvádět žádná Radou neschválená výživová a zdravotní tvrzení. Bohužel Vám zde k této položce nemůžeme více uvést a můžeme Vás pouze odkázat na volně dostupné zdroje z internetu Wikipedia.org - Vlaštovičník větší

!!!Bylina vlaštovičník je krajně jedovatá! Proto je nutné být při užívání krajně opatrný a užívat ho v malých dávkách s dalšími bylinami. Může způsobit silné podráždění a zánět trávicího traktu a také snížit tlak v artériích. Při předávkování nebo otravě vlaštovičníkem se projevují tyto symptomy: silná žízeň, bolení hlavy, žaludku, nevolnost, zvracení, dávení, průjem, točení hlavy, v těžkých případech také ztráta vědomí nebo halucinace. Je to způsobeno velkým množstvím alkaloidů v rostlině.

Vlaštovičník se nesmí používat: pro léčení dětí, těhotných a kojících žen. Mladému organizmu může způsobit nenapravitelné škody!
Nesmí ho používat epileptici (může vyvolat záchvat), při psychických chorobách, zvláště ne při psychóze.
Dále je zakázán astmatikům, při stenokardii, srdeční nedostatečnosti, a při různých neurologických nemocech. Při užívání šťávy na kůži nesmí přijít do podrážděných míst, může způsobit silný zánět. !!!