Benedikt lékařský - Centaurea benedicta

Benedikt lékařský herbář českých bylinekPoužívané názvy:

Čubet lékařský, hořký bodlák, krasovlásek, ostropes, posvěcený trn, zaječí ouško.

Popis rostliny:

Jednoletá bylina dorůstající až do výšky 60 cm, s podlouhlými bodlinatými listy. Lodyha načervenalé barvy je hustě chlupatá, stejně tak listy. Kvete v červnu a červenci, květy mají žlutou barvu. Benedikt roste na slunných místech, daří se mu na sušší, ale dobré půdě.

Historie + Výskyt:

Pochází ze Středomoří, jihozápadní a Střední Asie. V Evropě se odpradávna pěstoval v klášterních zahradách.

Benedikt roste na slunných místech, daří se mu na sušší, ale dobré půdě. Rostlině se daří na slunných stanovištích. Vyhovuje jí lehčí, mírně vlhká půda s dostatkem živin.

Pěstování:

Vysévá se v březnu až dubnu do plných řádků 30-50 cm nebo do sponu 30x50 cm. Porost je nutno pečlivě okopávat nebo plečkovat, jinak ho plevel zadusí. Rovněž je důležité, aby sazenice nepostrádaly vláhu.

Sběr:

Kvetoucí nať sbíráme v červnu a červenci na počátku květu. Sběr za slunečného a suchého počasí, jakmile dosáhne 30 cm výšky. Seřezáváme - sbírá se horní polovina, bez silné spodní části stonku.

Účinné látky:

Obsahuje hořčiny, silice, třísloviny a další účinné látky.

Gastronomie:

Benedikt je součástí bylinných směsí pro bylinné likéry, například sladkého likéru zvaného Benediktinka. Sušený žlutý květ benediktu se používá jako náhrada šafránu pro přibarvení pokrmů.

Benediktové víno - recept

Sušený benedikt (nať či kořen) se v textilním sáčku ponoří do vína a nechá se vyluhovat několik dnů. Doporučuje se malý kalíšek benediktového vína denně.

Babské rady:

Ve středověku nazývali benedikt „požehnaný bodlák“, neboť čistí krev, ničí hnilobu a byl nejúčinnějším lékem při morových epidemiích. Slavný bylinkář Matthioli i benediktu velmi vážil a tvrdil, že když rakovinové nádory zničí část těla až do kosti, prášek z benediktu ránu zacelí a naroste nová tkáň.

Využití:

Gastronomie, lidové léčitelství, farmacie, magie.

Skladování sušením:

Při sběru a hlavně při sušení dbáme také na to, abychom příliš nevdechovali rozprášenou bylinu, neboť dráždí sliznici. Sušíme jej ve stínu, nebo při umělé teplotě do 40 °C. Skladuje se v papírových nebo jutových sáčcích. Nedokonale usušená droga se snadno drolí, vlhne a plesniví.

Škapulíř:

U nás ve volné přírodě benedikt nenajdeme, pěstuje se výhradně ze semen na záhonech. Ostnaté listy sbíráme v rukavicích, abychom zamezili případným drobným poraněním.

Lidové moudro:

Výtažek z natě benediktu je typický svou hořkou chutí. Po I. světové válce byl neúspěšně používán v pivovarnictví jako náhražka chmelu.

Magické použití:

Síla, ochrana, zrušení kouzel, léčení, požehnání.

Omezení:

Předávkování benediktem může vyvolat nevolnost, zvracení a podráždění ledvin.