Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Akát bílý - Robinia pseudacacia Akát bílý herbář české bylinky

Používané názvy:

Trnovník akát, agac, agat, agastr

Popis rostliny:

Stromovité druhy dorůstají až 20 m a jejich koruna může být až 15 m široká. Akát má 10–25 cm dlouhé, lichozpeřené, celokrajné listy se 4 až 8 jařmy, lístky jsou dlouhé 4–8 cm. Jejichž palisty dřevnatí a vytváří tak známé tmavohnědé trny. Na kořenech jsou stejně jako u všech bobovitých nádorky s nitrogenními bakteriemi. Dřevo akátu je žlutohnědé, těžké, tvrdé, pevné, velmi odolné ve styku s půdou. Flavonoidy jsou schopny více než 100 let chránit akátové dřevo pod zemí proti hnilobě.

Historie + Výskyt:

Do Evropy byl akát dovezen počátkem 17. století jako okrasná dřevina. Podle většiny autorů (např. Majer, 1968; Vadas, 1914) se tímto činem proslavil francouzský botanik Jean Robin, který akátová semena přivezl ze Severní Ameriky v roce 1601 a po němž dostala tato dřevina i své latinské jméno.

V 18. století se stal silně propagovanou dřevinou, takže se brzy rozšířil prakticky po celé Evropě, pronikl i do východní Asie, Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie.

Pěstování:

Trnovník je rostlinou opravdu nenáročnou a tato nenáročnost se projevuje i v jeho požadavcích na půdu. Tu totiž snesou i poměrně chudou na živiny. Dařit se mu však bude mnohem lépe za předpokladu, že půda bude dobře propustná a mírně vlhčí. Množení trnovníku se provádí odnožemi, nebo kořenovými řízky. Velmi často se ale také množí roubováním, či jarním výsevem. V případě, že trnovník chceme přesadit, učiníme tak vždy na jaře a nezapomínáme chránit kořeny před případným poškozením.

Sběr:

Sbírá se výhradně květ, bez stopky. Kromě květů jsou všechny ostatní části akátu značně jedovaté.

Účinné látky:

Květ obsahuje silici, flavonoidy (robinin, akaciin, kempferol), kyselinu antranilovou, farnezol, nerol a linalol.

Gastronomie:

V potravinářství se používá jako dochucovadlo.

Babské rady:

V léčitelství byla v minulosti používána pouze mladá kůra větévky, přesto bych je nikomu dnes nedoporučil zpracovávat doma pro svoji léčbu.

Využití:

Gastronomie, lidové léčitelství, včelařství - medonosný strom.

Skladování sušením:

Květy sušíme květen – červen. Odštipujeme celá květenství, ze kterých až těsně před sušení sdrhujeme jednotlivé listy. Ty sušíme ve stínu za dobrého přístupu vzduchu, neboť se velmi často zapařují. Uměle sušíme při teplotě do 40°C.

Škapulíř:

Květ aromatizuje čajové směsi, a údajně zlepšuje chuť k jídlu.

Lidové moudro:

Akát naplňuje nás silou a energií, dodává víru, optimizmus, ulevuje od stresu. Akát je mimořádně odolný vůči znečištěnému ovzduší i zasolení půdy, dobře snáší požáry, seřezávání, škody okusem i vytloukáním spárkatou zvěří. Jedná se o invazivní druh, který do půdy vylučuje látky, které zahubí jiné rostliny.

Magické použití:

Ochrana, psych. síly, kamarádství.

Omezení:

Kromě květů je celá rostlina jedovatá a to zejména kůra!