Náprstník červený Náprstník červený jedovaté bylinky herbář

Náprstník nikdy nepoužíváme zevně, ne nadarmo se mu říká „zvony mrtvého muže“ nebo „rukavice čarodějnice“. Oba tyto názvy naznačují prudkou jedovatost této rostliny. Už při žvýkání listu náprstníku způsobuje zánět v ústech, nevolnost a zvracení. Smrtelnou dávkou pro člověka mohou být pouhé dva snědené listy náprstníku - nutno však dodat, že pro jejich odporně hořkou chuť je velmi obtížné je sníst. Při požití toxického množství náprstníku se nejprve objevuje místní podráždění zažívacího ústrojí, zvracení, průjmy, později dojde ke zpomalení pulsu, činnost srdeční je nepravidelná, dýchání je obtížné, mohou se objevit poruchy vidění (člověk vidí předměty různě zabarvené), halucinace, hučení v uších, bolesti hlavy, závratě, po asi 2 hodinách se zrychluje a slábne puls, smrt nastává zástavou srdce.
Důležitý je také fakt, že pouhá inhalace rostlinných výparů může způsobovat bolesti hlavy, ale také mdloby.

Na zmírnění účinků otravy podávají dávidla, absorpční uhlí a třísloviny (tanin, odvar z dubové kůry, silný černý čaj), nezbytné je okamžitě přivolat lékařskou pomoc.

Hlavní příznaky otravy Náprstníkem jsou:

•    podráždění zažívacího ústrojí
•    zvracení
•    průjmy
•    zpomalení pulsu
•    nepravidelní srdeční činnost
•    obtížné dýchání
•    poruchy vidění
•    halucinace
•    hučení v uších
•    bolesti hlavy
•    závratě
•    po asi 2 hodinách se zrychluje a slábne puls
•    smrt nastává zástavou srdce

Lidové názvy:

Jedovatina, kapří huba, kozlův roh, lékařův náprstek, levin, levín, nápolník, náprstek voskový, náprstky, poprsník, prstýnek, skřítkovy rukavičky, tota, voskový náprstník, zvony mrtvého,
zvonečky

Popis rostliny:

Náprstník červený je dvouletá (výjimečně víceletá), 60-150 cm vysoká jedovatá bylina. První rok vytváří přízemní růžici listů, druhý vyžene přímou, obvykle nevětvenou, šedě plstnatou až olysalou, zelenou až tmavočervenou a mělce rýhovanou lodyhu.
Listy jsou střídavé, vejčité až kopinaté, vroubkované až pilovité dolní dlouze řapíkaté až přisedlé, horní přisedlé, na rubu chlupaté.
Kvete v červnu až srpnu. Květy vyrůstají v dlouhém jednostranném hustém hroznu. Jejich koruny jsou trubkovitě zvonkovité, dolů skloněné. Vně jsou nachové, uvnitř se navíc vyskytují četné tmavě fialové až červené, bíle ohraničené skvrny. Mimo to ale existuje i bílá varianta (často s tmavě fialovými skvrnami uvnitř koruny) a spousta dalších vyšlechtěných různě barevných odrůd.
Plodem je tobolka s velkým množstvím semen.

Výskyt:

Náprstník červený roste na prosluněných pasekách, kamenitých zarostlých stráních a ve světlých lesích od pahorkatin do hor. Dává přednost vlhkým kyprým, slabě kyselým až kyselým kamenitým půdám s vysokým obsahem humusu. Jde o velice oblíbenou okrasnou rostlinu. Je citlivý na silné mrazy bez sněhové pokrývky.

Účinné látky:

Ve všech částech Náprstníku červeného a zejména v listech jsou přítomny glykosidy, většinou se steroidním aglykonem, dále myricylalkohol, Karboxylové kyseliny, Glykosidy, Flavonoidy, Chinony, Steroidy

Magické použití:

Ve středověku byl ceněnou a mocnou čarodějnou rostlinu. Nejčastěji sloužil jako ochranná bylina.