Lichořeřišnice větší - Tropaeolum majus Lichořeřišnice větší herbář bylin české bylinky

Používané názvy:

Řeřicha, řeřicha kapucínská, řeřicha otáčivá

Popis rostliny:

Lichořeřišnice větší je jednoletá bylina, vysoká 15 až 40 cm, s poléhavou, plazivou, větvenou lodyhou dosahující délky až 5 m, v našich podmínkách jen okolo 3 m. Štítovité listy s ovíjivými řapíky jsou celokrajné, mělce laločné, lysé, mají v průměru 3 až 10 cm.
Pětičetné souměrné oboupohlavné květy na stopkách dlouhých 6 až 13 cm vyrůstají solitérně a bývají 5 až 7 cm dlouhé a mívají 3 až 6 cm v průměru. V květu je 8 plodných nitkových tyčinek s prašníky ve dvou přeslenech. Třípouzdrý svrchní semeník je tvořen třemi srostlými plodolisty, čnělky mají třílaločné blizny. Vajíčka jsou se dvěma obaly, polohu mají obrácenou. Korunních plátků bývá 7 až 10, uspořádány jsou ve dvou přeslenech. Okrouhlých kališních lístků je pět, bývají laločné, dolní tři mívají třásně, Jsou výrazně zbarveny, od původní oranžově červené přes vyšlechtěnou krémově bílou, lososově růžovou, žlutou, červenou až po fialovou.

Historie + Výskyt:

Pochází ze severu Jižní Ameriky, jejím domovem jsou oblastí v Ekvádoru, Kolumbii a Peru. Do Evropy byla dovezena jako okrasná rostlina v roce 1864 a od té doby byly vyšlechtěny mnohé odrůdy. Protože se dobře množí, rozšířila se i mimo Evropu a zplaněla v mnoha dalších oblastech s tropickým, subtropickým i mírným klimatem, ve střední Americe, v USA, na Havajských ostrovech, v Austrálii, na Novém Zélandu i v Číně.

Pěstování:

Semena lichořeřišnic vyséváme do konce července ve sponu asi 40x15 cm na záhon, do truhlíků, větších mís, květináčů a koryt.
Při teplotě nad osmnáct stupňů a ve vlhké půdě vyklíčí do tří týdnů. Semena jsou velká a prospěje jim máčení, pak již nesmí zaschnout.
Nesnáší mráz, takže každým rokem se vysévá znova jako letnička.

Sběr:

U lichořeřišnice sbíráme pro léčivé účinky květ, nať i semeno a to od června do září. Sušíme na přímém slunci, nebo při umělé teplotě do 40°C.

Účinné látky:

Obsahovou látkou je myrosin. Dále jsou zde glukosinoláty, zvláště benzylglukosinolát glukotropaeolin, hlavně však v plodech (až 300 mg/kg).

Díky těmto látkám se ve farmaceutickém průmyslu využívá k:

Jsou také známe její léčebné účinky, říká se ji rostlinné antibiotikum. V lidovém léčitelství se sbírali listy, květy i semena. Droga působí hlavně jako antibiotický lék, potlačuje záněty při nemocech močových a dýchacích cest.
V Německu byla zvolena léčivkou budoucnosti, protože vykazuje silné antibiotické účinky, zejména v oblasti močových cest. Dokáže podle léčitelů velmi účinně bojovat proti všem kmenům stafylokoků.
Je vhodná i těhotenství či pro kojící ženy. Lichořeřišnici můžete také kombinovat s antibiotiky, umocní jejich účinek.


•    Antibakteriální, antivirotické, antibiotické účinky
•    Infekce - stafylokoky, streptokoky, proteus, E. coli
•    Záněty močových cest
•    Zápal plic (zánět plic)
•    Zánět prostaty
•    Žaludeční vředy
•    Zánět vaječníků
•    Posílení imunity
•    Posílení centrálního nervového systému
•    Posílení organismu
•    Růst vlasů
•    Lupy
•    Bolesti v krku
•    Bolesti nosohltanu

Gastronomie:

Lichořeřišnice je nejčastějším zdrojem jedlých květů, které se spolu s listy, i plody používají pro pří¬pravu salátů. Pupeny a nezralá semena se nakládají do kyselého nálevu jako kapary, mladé výhonky a listy slouží jako koření.
Mladá semena lichořeřišnice můžeme používat jako náhražku křenu.

Využití:

Gastronomie, lidové léčitelství, magie

Sušení skladování:

Sušíme na větraném místě chráněném před sluncem, sušené listy a květy lze uchovávat v nádobě chráněné před vlhkem a sluncem.

Babské rady čili:


Lichořeřišnice má prý  antibiotické a antibakteriální účinky. Používá se prý při chronických zánětech plic, zánětech močového měchýře. Užívá se prý i pro podporu růstu vlasů, proti jejich vypadávání a proti lupům.

Lidové moudro:

Ještě dříve, než se lichořeřišnice používala k léčebným účelům, pěstovala se jako okrasná rostlina pod názvem „krvavý květ z Peru“, neboť do Evropy byla dovezena z této exotické krajiny v druhé polovině 17. století.
Dříve se věřilo, že pokud u sebe někdo nosí květ lichořeřišnice, je chráněn před úrazy, nachlazením a horečkami.

Magické použití:

Lichořeřišnice dodávala sílu a čistotu těm, kteří se připravovali na dráhu válečníka. Měli pojídat listy, květy a poupata, pít čaj připravený z listů této rostliny. Sušené květy a listy se při těchto rituálech přidávaly do kadidla.

Omezení:

Lichořeřišnice nemá žádná omezení