Chryzantéma jedlá - Chrysanthemum Chryzanténa jedlá herbář české bylinky

Používané názvy:

Zlateň věncovitá, kopretina věncová, pinardie, dále shungiku, tónghao nebo také latinsky Pinardia coronaria, Xanthophthalmum coronarium a Glebionis coronarium

Historie + Výskyt:

Ač známá z východní kuchyně, původně pochází jedlá chryzantéma ze západního Středozemí, odkud se rozšířila dále do jihozápadní Asie a Severní Ameriky. Zplanělá se občas objevuje i v naší přírodě.
Jako ozdobná rostlina se ve střední Evropě pěstuje od šestnáctého století a v současnosti má v šlechtěné podobě více kultivarů s jednoduchými žlutými či žlutobílými květy nebo květy plnými. 

Pěstování:

Výhodou jedlé chryzantémy je její snadné pěstování a rychlý růst. U nás ji pěstujeme většinou jako letničku. Na první sklizeň se můžeme těšit za šest až osm týdnů. Semena se vysévají přímo na záhon od dubna do listopadu.

Sběr:

8 týdnů od nasetí semínek

Účinné látky:

Antioxidační složky, fenolové látky

Díky těmto látkám se ve farmaceutickém průmyslu využívá k:

  • Při infekcích
  • Snížení horečky
  • Nemoci jater
  • Posílení zraku
  • Vysoký krevní tlak
  • Cukrovka


Gastronomie:

Jedlá chryzantéma se používá do čajů, salátů, špenátu a dalších pokrmů inspirovaných asijskou kuchyní. Pěstuje se na zahradách jako listová zelenina.
Jedlé květy chryzantém různých druhů se využí¬vají odedávna v Číně a Japonsku. Konzumují se mla¬dé květy, které se před upotřebením někdy nakládají do sladkokyselého roztoku. Pro zdobení jídel byly vy¬šlechtěny speciální odrůdy. Květy chryzantém mají značný obsah fenolových látek a vykazují vysokou redukční aktivitu. Jsou studovány protirakovinné a protizánětlivé účinky.
Květy bývají součástí čajových směsí, takzvaných květinových čajů. Nejčastěji se kombinují s čajem Pchu-er (Pu-er, Pu-erh) a Lung-ťing.
Pro kuchyňské zpracování se hodí jen mladé listy a stonky. Ty se používají jako salátová zelenina, a to buď samostatně, podobně jako hlávkový salát, nebo ve směsi s další zeleninou, nejčastěji rajčaty či naklíčenými fazolkami, sójou, mungem.
Dají se tepelně upravovat na způsob špenátu či slouží coby zeleninová přísada do různých asijských jídel, například do tradičního sashimi ze syrových ryb nebo do polévek. Čínští kuchaři chryzantému připravují jednoduchým způsobem. Smaží ji na oleji společně s česnekem a chilli papričkami. Pikantní směs je vhodným doplňkem k masu i rýži.
Jako všechna zelenina je i chryzantéma vhodnější pro konzumaci v čerstvém stavu, kdy má poměrně vysoký obsah minerálních látek, silic, vitaminu C a především provitaminu A, které se tepelnou úpravou ničí.

Využití:

Gastronomie, lidové léčitelství, magie

Sušení skladování:

Nasbírané květy ihned sušíme, můžeme umělým teplem, kdy teplota nesmí přesáhnout 35°C, nebo teplem přirozeným na sušících platech v jedné vrstvě ve vzdušné suché a tmavé místnosti.

Škapulíř:


Z kořenů vaří čaj proti bolesti hlavy, krku, k zotavení z chřipky, při diabetu a k posílení zraku.

Lidové moudro:

Číňané věří, že právě chryzantéma dodává člověku životní sílu a také napomáhá při léčbě různých neduhů.
Chryzantéma se v klasické čínské medicíně využívají již dobré dva tisíce let. Poprvé byla tato krásná květina popsána v slavném medicínském kánonu císaře Šen-Nunga asi 100 let před naším letopočtem. Již v těch dobách se jí přisuzovaly unikátní léčivé vlastnosti, hovořilo se zejména o prodlužování života, dokonce o nesmrtelnosti. V dobách dynastie Chan se z květů chryzantém za tímto účelem vyráběl i magický prášek, který pravidelně užívali čínští císaři, kteří se opravdu dožívali vysokého věku.

Magické použití:

Chryzantéma se v magii všeobecně používá k ochraně

Omezení:

Ke konzumaci je vhodná pouze Chryzantéma jedlá.